Pejsek – plyšák plyšový
Dopoledne jsem šla v rámci práce do města a když jsem šla okolo hračkárny, tak jsem MUSELA koupit nějakého plyšáčka – řekla jsem si, že maximálně do 200 Kč. No jo… Jenže… Ty do dvou set byly tak nějak né moc pěkné. A uprostřed regálu byly Bernští salašničtí psi. Tak jsem jednoho za 3 stovky koupila. Však co, budu s ním spát v posteli tak co.
Doma, když zjistili, že jsem koupila tak činaného plyšáka, tak hned: „jé to je pěkné.“ Hned padaly návrhy, „dáme ho sem, anebo sem…“ (např. na gauč vedle ostatních plyšáků – asi dvou). Když viděli můj kyselý obličej, tak přestali s návrhy a ptali se, jako že bych mohla taky říct, kde by měl pejsek být.
„Bude spát se mnou,“ odpověděla jsem.
Začaly se jim cukat koutky smíchem, ale když viděli, že jsem to myslela smrtelně vážně, tak vytřeštili oči a hned dělali, že jakoby nic, že OK.
Bohužel mezitím jsme plyšáka nehlídali a hned po něm skočil náš jorkšír, který byl zhruba stejně velký, ale plyšáka rdousil, co mu síly stačily.
Tak jsem mu ho vyrvala z chřtánu a dala ho teda tam, kde ho chtěli mít, na opěrku sedačky. Ale jen do večera, pak bude uložen do mého pokoje.
Podle mě je pěknej 🙂
Kdo by chtěl vědět, tak Made in Hong Kong.
Budeme malovat, tak si vyberu žlutou barvu do pokojíčku. Růžová je podle mě trapná a červená tragická. Žlutá je fajn.
